Nový Prostor... prostor pro hlupáky
27.04.2007
děs běs

Tak jsem si dnes poránu zase hnul žlučí. V novém Novém Prostoru jsou dva články, které mě opravdu nadzvedly.

Článek první: Pejsek, kočička a naježené instinkty

Autor zde popisuje vztah mezi lidmi a jejich domácími mazlíčky. Nic proti a v mnoha věcech má autor i zcela jistě pravdu. Problém je, že poněkud zobecňuje a navíc podle jakýchsi univerzálních pouček, které jsou spíše možná takovými vodítky pro studenty veteriny, než aby to byly zaručené informace.

Autor ke konci popisuje roli alfa jedince a jím vysílané signály, které si zvíře (pes i kočka, všechno jedno) nějak vysvětluje. A z toho vyvozuje své absolutní závěry.

Např. se prý říká, že dominantní psi rádi vyskakují sedícímu majiteli na klín, což je prý lidmi mylně vykládáno, jako projev náklonnosti. Tak to je hovadina jako Brno. Kdyby tomu tak bylo, lezli by ve smečce dominantní psi po zádech těm méně dominantním.

Prý také zná (autor) případ z veterinární praxe, kdy klečící a podlahu vytírající paničku pes napadl kvůli jejímu "podřízenému" postoji a proto by měl majitel před psem stát pokud možno vzpřímeně, protože snižování postoje prý podkopává autoritu. Kriste pane, to nebylo jen kvůli podřízenému postoji, ale kvůli celkovému postoji majitelky. Pokud se ke psovi chovala submisivně od začátku, není se čemu divit.

Avšak následující věta stojí za to: "Lidé se totiž zdráhají připustit, že ti roztomilí tvorečkové  jsou nemilosrdně a chladně řízení svými pudy." Takže prý nemají k majiteli jiný vztah, než čistě účelový, kvůli žrádlu a teplu. Mno,... autor zcela jistě žádné zvíře nemá. Kdyby měl, nepsal by takové hovadiny. I zvířata mají emoce, stejně jako lidé. Nejsou to roboti. A stejně tak, jako jsou schopni citu lidé – někteří více, jiní méně – jsou schopni citu i zvířata. Autor asi nikdy neslyšel o psech, kteří po smrti pána celé noci vyli a pak pošli hlady, protože odmítali žrát, nebo kteří denně utíkali na jeho hrob. O psech, kteří poté, co je majitel dal někomu jinému, za ním opakovaně utíkali i desítky kilometrů daleko. To všechno asi dělali chladně a pragmaticky jen kvůli žrádlu a teplu.

Autor prý studuje psychologii a humanitní enviromentalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Čím to je, že z těch studentů humanitních věd padají takové kraviny.

Článek druhý: Genderové stereotypy

Jestli byl první článek neškodná hovadina, napsaná neznalým studentíkem, tak tohle je teprv maso. Autorka zde rozebírá společenské stereotypy, se kterými společnost přistupuje k ženám. Rozebírá donebevolající nespravedlnost, že ženy mají svou roli matky a ženy ve společnosti určenou. Že hned po narození dostanou do vínku růžový balíček, zatímco chlapci modrý. A to závisle na tom, jestli vlastníme penis, nebo vagínu. Gender prý lze vymezit jako sociální pohlaví, tedy nejde o biologickou odlišnost, nýbrž o to, co na naši anatomickou určenost nabalila společnost.

Můj názor na toto je ten, že sociální odlišnosti závisí na těch biologických. Je fakt, že muži mají penis a ženy vagínu. Je fakt, že vagína se nasazuje na penis a ne naopak. Je fakt, že penis slouží pouze jako iniciátor početí, zatímco celý ten hlavní proces probíhá ve vagíne a kousek za ní. Je fakt, že žena je devět měsíců nositelem malého parazita jménem dítě a ne muž. Je fakt, že parazit vychází po devítí měsících ze ženy a ne z muže. Je fakt, že od určitého měsíce těhotenství je žena víceméně pro normální život disablovaná a je v podstatě odkázána na muže. Z toho vyplývá i to, že žena má větší předpoklady dítě vychovávat, než muž a vytvořit si k němu silnější citové pouto, než muž. To jsou fakta, která jsou daná biologií lidského jedince, tudíž je to dáno od přírody. Můžeme vychovávat obě pohlaví stejně, ale holčičky obecně budou vždycky inklinovat více k růžové barvě a panenkám a kluci k autíčkům a zbraním.

Autorce vadí obecně obraz ženy, tak jak je v západní kultuře prezentována. Jako bytost emocionální, zranitelná a často nepříliš praktická. Neumí parkovat, ale dobře vaří. Snadno se rozpláče, ale rychle ukonejší děti. Nezvládne sice zatlouci hřebík, ale manikůru má pořád perfektní. Tedy buď svůdná krasavice, nebo hodná maminka a hospodyňka. Muž pak je ten silný, racionální, šikovný, bez jehož pomoci se žena neobejde. Je tím, kdo za žádných okolností nezmatkuje a neoplývá emocemi, natožpak slzami. Okruh zájmů je pak omezen u muže na typická "mužská" témata – práce, politika, sport a výkonné stroje, zatímco k ženám pak analogicky patří krása, mateřství a péče o domácnost.

Obraz ženy, nebo obraz muže je JEN obraz. Tedy ne realita, nýbrž zobrazení reality. Jestliže se ženy prezentují jako křehké květinky, budou tak společností vnímány. Pokud se budou obecně prezentovat jako matky, budou vnímány jako matky. Ovšem pokud se obecně vrhnou na typicky mužská témata, budou vnímány také podle toho. Jako političky, manažerky, sportovkyně, závodnice. Problém tady je zase v té biologii. Ať se to ženám líbí, nebo ne, role matky (alespoň krátkodobě) jim byla přisouzena matkou přírodou a nic s tím neudělají. Jejich tělesná konstituce, fycké předpoklady a hormonální potenciál v podstatě předurčují jejich roli ve společnosti, stejně tak jako mužům tu mužskou roli. Co s tím budou dělat? Nebudou rodit děti? Pak tedy asi vymřeme. Nechtějí se o ně starat? Pak se naskýtá otázka, kdo se starat bude. Muži? To asi záleží na konsenzu, resp. na tom, zda muži tuto roli přijmou, což je dost individuální. Nedá se na tom stavět nějaké obecné pravidlo. Tedy zobrazení reality pouze odpovídá realitě. Jak bude vypadat gender realita, je jen na ženách. Ale znám spoustu žen, které se závěry autorky nesouhlasí a svou roli matky, ochránkyně domácího krbu a ženy přijímají se stejnou přirozeností, s jakou muži přijímají svou roli živitele. Co s tím budou dělat ženy jako je autorka nevím. Možná budou chtít své myšlenky těm ostatním ženám vnutit násilím. Kdo ví.

Bylo by zatvrzelé tvrdit, že mezi ženami a muži nejsou žádné rozdíly. Na druhou stranu by bylo ještě zatvrzelejší zastávat názor, že pohlaví člověka předem něco vypovídá o jeho vlastnostech, či schopnostech. Právě to vede pak ke stereotypnímu uvažování a případné diskriminaci.

Tak toto je perla, přátelé. Takže biologické odlišnosti máme, odlišnou konstituci máme, fyzickou a psychickou výbavu máme. Ale to všechno nic neznamená. No prosím. Takže klidně můžou ženy dělat ty nejtěžší práce, tahat těžké náklady a dělat fyzicky náročnou práci a nemusí vůbec na mateřskou. Žena nemá naprosto nepochopitelné emocionální výlevy třeba při sledování romantických seriálů, tudíž v klidu může dělat i psychicky náročnou práci. Žena je samozřejmě obecně stejně kreativní, jako muž a chápe logické závislosti. Proto může dělat cokoliv.
Muži a ženy jsou odlišné ve všech ohledech. Ženy převážně buď nemohou, nebo nechtějí dělat typicky mužské činnosti. Proto se většina žen nudí při sportovním utkání a nechápe, proč ten chlap tak nadšeně vyskakuje. Proto většina žen pracuje spíše staticky, než kreativně. Proto má většina žen problémy při tom parkování. Atd. Atd. To není diskriminace, to jsou základní biologické odlišnosti. Ženy jsou méně kreativní, postrádají základní logické chápání, prostorovou orientaci, zájem o adrenalinové aktivity. Nemají ve větší míře testosteron, zato mají estrogen v míře více, než dostatečné. Jsou citlivější a vnímavější a společenštější. Mají lepší paměť. A navíc jsou hezčí. Tak co na tom, prokrista, pořád chtějí měnit?

... všechna ta měkká "i", psaná tehdy, když se vyskytne byť jen jeden muž ve skupině mnoha žen a všechna ta povolání, k nimž nám stále nejde přes jazyk přidat ženskou koncovku -yně, -ka, ...

Ta ženská má fakt psychický PROBLÉM. Ne vážně. Být to v Americe, upozornil bych na ni úřady, aby ji poslali k psychologovi. Ne vážně. Navrhuji změnu pravidel. Když bude ve skupině méně mužů, než žen, musí se psát tvrdé "y". Souhlasíte?

Je nepochybně důležité, aby se tyto snahy o genderovou korektnost zakotvily na úrovni legislativy, za své je přijali zaměstnavatelé a média rozbila vyčpělé obrazy, kterými nás zásobují.

Uf, a je to tady. Jestli to doposud bylo zábavné, tady přestává veškerá sranda. Kolik se ještě ozve zájmových skupin se svými požadavky na změnu legislativy. S požadavky na zaměstnavatele a média? Kdo další požaduje společenský mindwash na základě svých subjektivních představ? No jen se ozvěte. Můžeme měnit legislativu až do alelujá. Budeme pozitivně diskriminovat cikány, ženy, .... a koho dalšího? Proč ne třeba postižené? Nebo důchodce? Krucinál, copak nikdo nevidí tu zvrácenosti?
Já nemám nic proti tomu, aby ženy změnily svou roli ve společnosti. Pokud myslí, že na to mají, ať se srovnají s muži po stránce biologické, pracovní a jiné. Ale samy a vlastními silami. Nikoliv tím, že celé společnosti, a to nejen mužům ale i ženám, které s nimi nesouhlasí, nalinkují, jak se má chovat a samy sobě předepíšou výhody vůči zbytku. I kdyby společnost změnila legislativu, i kdyby zaměstnavatelé dostali nakázáno, kolik ženských musí mít ve firmě, i kdyby média zobrazovala jen gender korektní obraz ženy, myšlení lidí stejně nezmění, ani když se poserou a pak si do toho ještě lehnou. Naopak. Důsledkem budou nasraní zaměstnavatelé, pobavení chlapi a nasrané ženské, kterým jejich současná role ve společnosti vyhovuje.

Ale třeba se jim to povede. Otázkou však je, zda o ně budou chlapi za těchto okolností stát. Možná za sto let budou chlapi šukat roboty a ženský budou chodit do inseminačního střediska... odevzdat vajíčko.

A na závěr desatero genderové korektnosti:

1. Vyhýbejme se genderově stereotypnímu uvažování o mužích a ženách.
2. Nezesměšňujme ženy ani muže, které/kteří se chovají genderově nestereotypně.
3. Neoznačujme jako výjimky ženy/muže, které/kteří působí v méně typických rolích.
4. Neospravedlňujme genderové stereotypy pořekadly a příslovími, odkazy na přírodu, nebo vědecké autority.
5. Nehodnoťme rozdílně tentýž projev chování u žen a mužů.
6. Všímejme si, jak je ženské tělo zneužíváno jako zkrášlující a sexuálně stimulující objekt v reklamě, apod.
7. Používejme tvary obojího rodu tam, kde mají označovat ženy a muže.
8. Užívejme ženské tvary názvů profesí, zejména tam, kde se jedná o konkrétní ženu.
9. Zdrobněliny nejsou vždy projevem náklonnosti. Mohou signalizovat dominanci nad označovanou osobou.
10. Přemýšlejme, čemu se smějeme.

 A můj komentář:

1. To znamená co? Žena – matka, muž – živitel? Máme tedy přemýšlet (sic!) v rovině neutrální? Hm, hm, hm. Ale jak na to?
2. To by mě ani nenapadlo. Spíše mě zaujalo to které/kteří. To teď budeme pořád takto rozdělovat? Třeba: "V místnosti stáli/stály muži a ženy, kteří/které čekali/čekaly na papeže. Nekteří/některé působili/působily zamyšleně, jiní/jiné jen tak lelkovali/lelkovaly".
3. To by mě také ani nenapadlo.
4. Jo aha. Takže jekékoliv přírodní jevy, stejně jako vědecká zdůvodnění jsou zapovězena. Slova samčí a samičí se škrtá ze slovníku.
5. Proč? Ne všechny projevy chování vyzní u ženy stejně, jako u muže.
6. Všímáme si. :-) Ale jinak souhlasíme. Žena musí být na všech záběrech zahalena od hlavy až k patě, nebo mít špinavé montérky, být rozcuchaná a v ústech držet uslintanou cigaretu. Sláva genderové korektnosti.
7. To mi nejdříve musí někdo vysvětlit.
8. To snad všichni používají, ne? Doktorka, učitelka, profesorka, politička, pilotka, herečka, servírka,...
9. Jasně Mařeno. Místo: "Ťuťuňu miláčku, pojď sem ke mně" jen strohé a vojenské: "Ženo, připrav se, budeme provádět styk, pokud máš zájem".
10. To nejde. Pokud je něco vtipné, tak nad tím nemohu přemýšlet, protože pak už by ten vtip vyprchal. A já se rád směju.

Ach jo. Kde jsou ty doby, kdy v Novém prostoru psali o neutěšené situaci bezdomovců, uprchlíků, nebo o dětských domovech. Dnes se tam realizují různí pitomci, kteří mají zase jednou potřebu linkovat druhým životy podle svých představ.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

(pankreas - WWW, 27.04.2007, 20:46:48)
Ad 9: Nemyslis, pusinko, zes to tentokrrat trochu prehnal?
Ad 5 - viz bod 1:-)
Ad 3 - delaji to tak opravdu vsichni?

(Lokutus - WWW, 27.04.2007, 22:07:03)
3. Na svobodě projevu je nejlepší to, že já to tak dělám a jak to dělají ostatní je mi buřt a byl bych rád, kdyby to tak zůstalo. ;-)

Kvok kvok. (Roj - WWW, 28.04.2007, 00:55:23)
Kokokokokodaaaaaak
kokokoko daaaaaaak!!!
Daaaaaaaaaaaaak!
:-)

Nebo snad ma cenu se tim zabyvat jinak? :-)

(Lokutus - WWW, 28.04.2007, 09:49:43)
Slečna Veronika by tě hnala. :-)

(Hrobař, 29.04.2007, 03:44:10)
Zavedeme pohlavně neutrální tvar se společnou koncovkou, přeci.

"V místnosti stálö muži a ženy, kterö čekalö na papeže. Některö působilö zamyšleně, jinö jen tak lelkovalö.

(pokud není uvedeno nebo z kontextu přímo nevyplývá, zda čekali na papeže nebo na papežku, použijeme tvaru "čekalö na papežö")

demence ad futurum (Axxym, 29.04.2007, 20:53:25)
nedávno v televizi říkal pan Sociolog, že nelze jinak, než brát na VŠ i lidi spadající do pásma lehce nadprůměrné inteligence (100-110IQ), namísto těch, kteří by tak skutečně měli chodit (120+), jinak by se vysoké školy neuživily.
Když sleduju některé své vrstevníky, aspiranty na titul, kteří jsou řekněme vylízaní, tak se ani nedivím studentům psychologie a environmetnalistiky, že píšou kraviny a někdo to otiskne.
Pro ambiciózní kretény se vždycky najde dost prostoru...

(radka, 02.05.2007, 20:23:43)
nahodou jsem zavitala do techto klidnych vod :o) Copak tak hrozneho ty genderky provedly? Ze nechteji rozlisovat pohlavi podle koncovek? i-y :o) Tak to mi prijde fakt na palicu. Proc by meli byt muzi mekki a zeny tvrde. to nechapu.

Taky nechapu proc by mely byt zeny matky a muzi zivitele. Zena je matkou, ja dokonce trojnasobnou ale to neni postizeni. Ja nechci byt zivena. Anebo dokonce znevyhodnena v zamestnani s odkazem ze me ma zivit muz :o) Ale tak to nastesti neni, mam praci dobrou. Umim si rict kolik chci penez :o)
A co chlap? co kdy nechce byt zivitel. Ma se jit picnout?

Tohle jsou ty stereotypy. Jsem rada matkou, rada opecovavam vsechny na ktere narazim, ale zaroven jsem i clovekem. To podle me mel ten gender namysli. Ja tomu nerozumim, nezajimam se o to. Se svym zenstvim jsem se davno smirila. Ale fakt budu rada i clovekem. A kdyz zakleju od srdce tak nechci slyset, ze se to na zenu nehodi. Kdyz kolem klejou vsichni chapi jak mourovati :o)

Takze hosi. Jen zivit nestaci. Zenske budou po vas toho chtit urcite mnohem vice :o)

(Lokutus - WWW, 02.05.2007, 22:49:15)
Já meju nádobí a chodím nakupovat. :-)
Ale jinak nejde o to, co je samozřejmé - možnost žít jinak, než určují stereotypy. Jde zase o potřebu něco společnosti nařizovat. Jak mají lidé přemýšlet, jak mají být ženy zvýhodňovány. Vadí mi vynucování změn v legislativě kvůli minoritním problémům, které spíše patří do oblasti mezilidských vztahů, než do zákona.

(radka, 03.05.2007, 22:30:26)
vsak je taky poslali do pr... :o) Tancuje se kolem toho po spickach, malokdo si troufne neco rict, ale stejne ty feminy utrou nos. Jednoduse jim to neprojde.

---

Přidání komentáře...