Co mi leze po stole
25.05.2007
jen tak
Někomu jen tak něco zbůhdarma leží na stole a někomu jinému tam naopak něco leze.
Takže co mi tam leze? Já nevím, co to je, ale je to pěkná mrcha. Taková malá, zelená, má opalizující křidélka a neúnavně leze směrem k mé myši. A to už jsem ji třikrát sfouknul. Vždycky se vrátí. Takový malý, zelený nezmar. Jestli on to nebude agent zelených, kterého na mě poslali za mé buřičské antiekofašistické názory. Tak vám nevím. Mám ji plácnout, nemám ji plácnout... Pravda je, že má výdrž a jestli si ji jednou nevšimnu včas, asi ji rozjedu myší. Takže taková rychlá, milosrdná smrt není od věci. Ale na druhou stranu, připomíná mi frajera Luka. Vždycky jí sfouknu a ona se vrátí. Držák. Frajer Malá-Zelená-Potvora. Kdybych šel do války, chtěl bych jí mít za parťáka.
Každopádně je večer a jako vždy, i dnes nastávají mnohem větší problémy. A když říkám mnohem větší, nemyslím tím o něco větší, ale o pořádně velký kus větší. Můry odhadem o asi tak třiceti-čtyřiceti násobku váhy naší zelené potvůrky mi, stejně jako každý večer, budou do zblbnutí létat okolo hlavy a úporně narážet do monitoru. Od monitoru se budou odrážet směrem k mé hlavě, čímž mě budou ohrožovat. Když jsem minulý týden jednu takovou můru málem omylem spolkl, naštval jsem se a ten monitor jim vypnul, takže měly po srandě. Fungovalo to. Bohužel jsem pak ale neviděl na práci. To mě naštvalo ještě víc, tak jsem se na práci vyprdnul a šel jsem spát. Nevím, co dělaly můry, když jsem jim vypnul světlo. Možná šly na diskárnu blbnout se stroboskopem.
Jinak pes má dneska tři nová klíšťata. To jsou dvanácté až čtrnácté tento týden. Stříkáme jí vším možným, jenom Savo jsme ještě nezkusili. Nic nefunguje. Ani ty protiklíšťové obojky. Dokonce jsem měl pocit, že se klíšťata přesunula blíž ke krku – k tomu obojku. Asi jim chutnal, nebo co.
Vosy nejsou vidět, asi ještě není jejich čas. Markétka z nich má od svatby fóbii. Když šla velebně ve svých krásných šatech a kytičkou v ruce k oltáři, vlítla jí jedna mrcha bodavá pod sukni a rázem bylo po velebnosti. Kytka i sukně letěly nahoru a sem tam i nějaké to sprosté slovo padlo. Komedie par excelance. Ženich se však nesmál. Ani trochu. Tedy nahlas. Potichu se mu trhaly vnitřnosti a zrudnul, jako při akutním záchvatu žaludečního vředu. Ještěže ta svatba nebyla v kostele. Fráterníci by se asi divili.
Ovšem čeho jsou u nás mraky, jsou moli. Nevím, kde se ty svině pořád berou, ale už tři roky nás neustále otravují. Kolikrát já jsem vyčistil špajzku a potažmo celou kuchyň. Kolik já jich už zlikvidoval. Mě by z fleku mohli odvést před Norimberský soud za genocidu několika molích generací. Ale nic to není platné. Vždycky se objeví znovu a znovu. Problém je, že narozdíl od Malé-Zelené-Potvory mi to v žádném případě nepřijde sympatické, protože se to zvrhlo v regulérní válku. Buď my, anebo moli. Pro všechny tu není dost místa. Zatím vedou moli, ale já mám vymyšlenou skvělou strategii. Přestaneme jíst a moly vyhladovíme. Nebudeme prostě kupovat žádné jídlo a moli chcípnou hlady. Promýšlel jsem to do detailů a nevidím v tom žádný problém. Jako první zlikvidujeme psí granule. Beztak se tam moláci nakvartýrujou vždycky jako první a navíc, stejně jako v šachu, pěšec se obětuje lépe, než královna. Takže sorry Amálko, asi se půjdeš pást.
Jak to tak vidím, tak si nejsem jist, zda my, tedy lidé, likvidujeme přírodu, anebo se příroda snaží zlikvidovat nás.
Komentáře
(@Teo , 27.05.2007, 09:41:55)
Zkus klíšťata a moly rozdrtit tou myší... tedy, pokud je bezdrátová. ;)
(Lokutus, 27.05.2007, 15:11:00)
Zkusil jsem na ně tou myší svítit, ale k ničemu to nebylo. Jen to přivolalo můry.
(LusyW - WWW, 02.06.2007, 17:56:39)
Moc hezky se čtou tvoje články ;)
Mimochodem - ta malá-zelená-lezoucí-krutě otravná-okřídlená věc... Moc se omlouvám, ale nejspíš přišla ode mě... Mám poblíž baráku nejspíš jejich hnízdo :P
(Kamik, 26.09.2007, 16:50:42)