Kam ten svět spěje
5.06.2008
děs běs
MMister citoval krátký postřech pana Jocha na téma kouření cigaret vs. kouření penisů. Tato větička krátce vystihuje, jaké posuny ve společnosti se dějí a jak je společnost ovlivňována trendy.
Nedávno jsem byl v Muzeu sexu v Melantrichově ulici (pro brňáky – to je v Praze :-). Mají tam spoustu zajímavých věcí. Když si odmyslím nástroje, připomínající spíše středověkou mučírnu kombinovanou s peklem, tak jsem tam viděl pár věcí, které mě opravdu zaujaly. Ehm, z čistě vědeckého zájmu, samozřejmě.
Tak například tam měli noční košile. Nj, fakt. Bílé noční košile z hrubého plátna, od ramen až na zem a s dlouhými rukávy. Mužský model měl v rozkroku kulatou díru akorát na prostrčení penisu a ženský model tam měl cca 30 čísel dlouhou vertikální štěrbinu. Kromě toho se na to psaly nápisy. Takže zatímco dneska lidi šukaj třeba v tričku s nápisem Adibas, tenkrát tam měli trendy nápis Bůh tomu chce. To je sexy, ne? Kromě toho žena musela ležet jak hoblované prkno a ani nevzdechnout. Nekrofilie hadr. Potěšení ze sexu je ďáblův nástroj a ten, kdo si to užívá, se bude smažit fpekle s krucifixem, zasunutým hluboko v řitním otvoru. Divím se, že jsme za hlubokého křesťantví nevyhynuli jak dinosauři.
Takže citát ala Joch: Před třemi sty lety byl jakýkoliv sexuální styk něčím, čím se slušný člověk ve společnosti nechlubil...
Už jsem to tady psal v komentářích. Ve Starověkém Římu za císařství, ale i za republiky byl homosexuální styk něčím naprosto běžným. Kdekdo si to musel alespoň vyzkoušet. Na výběr bylo nepřeberné množství urostlých a svalnatých otroků z Galie (blonďáci), nebo Germáni (tmavovlasí). Všichni s řácky vypracovanými řitními svěrači. Kdejaký hejsek z lepší rodiny si užíval análního sexu s otroky, přestože byl heterák. Tenkrát se to prostě tak nebralo. Sám Caesar byl prý pod obojí vírou a když uprchl z Říma před trestem smrti, který mu hrozil od Sully, tak se šeptalo o jeho homosexuálním poměru s králem Nikomédem. Pak přišli křesťané a homosexualita byla zapovězena. Přesto se dnes opět ukazuje, že jak mezi zvířaty, tak i mezi lidmi je určité procento jedinců s homosexuálními sklony a pokud se uvolní poměry, vypluje to neomylně na povrch.
Celá lidská společnost ostatně pořád visí na trendech a jedná dle trendů. Obecně, samozřejmě. Pokud je společensky nepřijatelná homosexualita, je většinovou společností zavrhována. Pokud je naopak běžná, je společností maximálně zesměšňována, ale akceptována. Pokud bude společensky nepřijatelné kouření, bude kouření zavrhováno a kuřáci ostrakizováni všude, kde si zapálí. Ten trend už se formuje a za pár let tady bude fplný palbě.
Tak jak se v historii posouvala společnost, posouvaly se i trendy. Vliv na trendy měla tu církev, tam stát, jinde prostě lidské emoce, nebo čistá komerce.
Vemte si kupříkladu různá hnutí, která vznikají a pak zase po pár letech zanikají. Třeba feminizace společnosti proběhla ve třech vlnách. Počátkem 20. století to byly sufražetky a požadavky na volební právo pro ženy a další základní práva, která byla ženám upírána. V 60. až 70. letech to byly první feministky a trend srovnávání šancí žen s muži. Začaly se požadovat rovné pracovní podmínky a další věci, které vyústily v různé státní direktivy, nad kterými dodnes kroutíme hlavami. Z ženské rovnoprávnosti se začal stávat trend. Už v 80. letech se začaly objevovat společenské normy pro jednání se ženami. Dost velký vliv na to měly žaloby v USA za takzvané sexuální harašení, kdy se žena cítila ponížená, když jí muž koukal do výstřihu, který schválně nosila velmi hluboký. Začalo se to zvrhávat a normální chlapi, kteří si dovolili plácnout buchtu po zadku byli veřejně ostrakizováni a bylo na ně ukazováno prstem. V 90. letech proběhla třetí vlna tohoto hnutí, o které se toho v našich končinách mnoho neví. Sufražatky a feministky vystřídala nová generace dívek, které si začaly říkat Riot grrrls. Odkazy zde a zde. Šlo o jakousi katarzi skrze hudbu. Tehdejší protestující dívky chtěly změnit společenské stereotypy, skrze které společnost ženy vnímá. Protestovaly formou undergroundové muziky. Tato vlna je zajímavá mimojiné také tím, že to bylo jedno z prvních hnutí, kterého se bezostyšně chopil marketing velkých společností a původně undergroundový styl hravě přetransformoval v čirou komerci. Tak třeba vznikla skupina Spice Girls. Buchty se začaly oblékat do stylových hadrů, začaly poslouchat komerční protestsongy a začaly se tvářit drsně. Na hnutích jako Riot grrrls se marketing naučil potřebnou strategii a o pár let později už se pod jeho taktovkou transformovala další hnutí a styly, jako třeba Emo, nebo Goths. Od prvních požadavků žen ohledně rovnoprávnosti ušla feminizace společnosti dlouhou cestu a zatímco před padesáti lety bylo běžné ohnout holku o klandr, a když se bránila, tak jí trochu profackovat, tak dnes je trendy pomáhat s domácností, dětmi, kariérou atd. Dnešní trend velí – dělit se o domácí práce, o mateřskou dovolenou, o práci, o karieru... stále více žen dává přednost právě karieře před výchovou dětí a stále více mužů doma ochotně šůruje. Je to dobře, nebo špatně? Nevím, každopádně stále častěji slyším a čtu stesky žen, které by stále častěji daly přednost machovi, před tím politicky korektním troubou, kterého mají doma.
Společenské trendy jsou jako vlny, které se přelévají sem a tam. V jedné fázi vlna dosáhne vrcholu na jedné straně a začne se přelévat zpět. Někdy ta fáze trvá desetiletí, jindy staletí. Záleží na tom, o jaký trend jde.
Kapitolou sama pro sebe jsou politicky korektní témata. Třeba rasismus. Zatímco jistý vtip před léty končil větou: "S vámi negry jsou pořád nějaký problémy...", dnes jsou to černoši. A stejně tak se dnes už nevypráví vtipy, ve kterých figurují cikáni, ale romové. Říci ve společnosti něco o cikánech bývá dnes už často považováno za neslušné a už se mi stalo, že po odvyprávění vtipu, ve kterém figurovalo několik cikánů, mi byly odpovědí kamenné xichty všech přítomných.
Dále třeba bití. Plácnete uřvaného spratka na veřejnosti přes prdel a určitě ve svém okolí najdete alespoň jeden odmítavý nafrňený xicht. To jsem jednou seřezal Amálku (můj pes), za to, že něco žrala v křoví a odmítla přijít a samozřejmě se odněkud vynořila bába, která si neopoměla rejpnout: "No já bych nechtěla být váš pes, teda..." Odpověděl jsem, že jí bych asi řezal od rána do večera, být můj pes.
Celá lidská společnost je posunována trendy a módou. Lidé trpí stádním pudem a dělají to, co vyžaduje společnost, a to i přesto, anebo právě proto, že oni sami jsou její součástí. Stejně jako kdykoliv dříve, i dnes všechna tato hnutí, společenské trendy a módní vlny dříve nebo později odezní a přijdou nové, bojující za jiné strašně-důležité-věci-které-každého-trápí. A stejně jako dnes budou okolo trendů kroužit politici, co si na nich budou přihřívat svou polívčičku, marketingová oddělení různých firem okolo hadrů, nebo hudby a různé církve s skupiny pošuků, kteří na tom budou budovat svou víru. Možná kdybychom mohli nahlédnout do budoucnosti, čemu lidé za 50 let budou přikládat váhu, asi bychom se divili.